Pojem právnická osoba se často objevuje ve smlouvách, na úřadech i v podnikání, ale ne každému je jasné, co přesně znamená. Přitom jeho pochopení může ušetřit spoustu starostí – ať už při pronájmu bytu, zakládání firmy nebo řešení finančních závazků. V tomto článku vám jasně a srozumitelně vysvětlíme, co je právnická osoba, jaké má výhody a povinnosti a kdy se vyplatí ji založit.
Právnická osoba je subjekt, kterému zákon přiznává právní osobnost – tedy schopnost mít práva a povinnosti stejně jako fyzická osoba. Sama však nejedná přímo, ale prostřednictvím svých zástupců, typicky statutárního orgánu (například jednatele u společnosti s ručením omezeným).
Abychom si ujasnili, jaké mají tyto dva subjekty právní postavení, podíváme se na klíčové rozdíly.
Jak fyzické, tak právnické osoby mohou nabývat majetek, uzavírat smlouvy nebo účastnit se soudních řízení. Zatímco u fyzických osob se jedná o přirozenou součást jejich právní osobnosti, právnické osoby tyto úkony vykonávají prostřednictvím svých zástupců.
Praktický příklad: Pokud byt pronajímá fyzická osoba, ručí nájemce celým svým majetkem. Pokud nájemníkem je právnická osoba (např. firma), odpovídá za závazky společnost sama – nikoliv její jednatel osobně.
Zákon rozlišuje několik základních forem právnických osob. Každá z nich má své specifické vlastnosti, postupy vzniku i povinnosti. Pro lepší orientaci si je můžeme rozdělit do tří hlavních skupin: obchodní korporace, neziskové subjekty a veřejnoprávní instituce.
Nejčastějším typem právnických osob jsou obchodní korporace. Patří sem především:
Obchodní korporace se zapisují do obchodního rejstříku a mají povinnost vést účetnictví.
Do této skupiny spadají subjekty, jejichž cílem není podnikání, ale dosažení určitého veřejně prospěšného účelu. Typicky jde o:
Právnickými osobami veřejného práva jsou například stát, obce, kraje nebo veřejné vysoké školy. Samotné státní orgány (např. ministerstva) nejsou právnickými osobami – právní osobnost má vždy stát jako celek. Tyto instituce vznikají na základě zákona a mají zvláštní postavení – například právo vybírat místní daně a poplatky nebo hospodařit s veřejným majetkem.
Na rozdíl od fyzické osoby, která nabývá právní osobnost narozením, vzniká právnická osoba až právním úkonem – zpravidla zápisem do veřejného rejstříku nebo přímo na základě zákona. Tento okamžik je zásadní, protože právě od něj se odvíjí schopnost právnické osoby samostatně jednat a nabývat práv a povinností.
Existence právnické osoby vyžaduje dokument, který definuje její vznik a základní pravidla fungování:
Dokument musí obsahovat minimálně název, sídlo, účel, vymezení orgánů a pravidla činnosti.
Většina právnických osob vzniká teprve zápisem do rejstříku:
Založení některých forem, např. s.r.o. nebo a.s., vyžaduje notářský zápis o založení společnosti. Samotný zápis pak provádí rejstříkový soud, který kontroluje splnění zákonných podmínek.
Jakmile právnická osoba vznikne, automaticky získává identifikační číslo (IČO). To je nezbytné pro všechny právní i ekonomické úkony – od uzavírání smluv až po komunikaci s úřady.
U obchodních společností je součástí vzniku i složení základního kapitálu. Například u s.r.o. je minimální výše stanovena na 1 Kč, přesto většina firem volí vyšší částku kvůli důvěryhodnosti.
Proces založení právnické osoby vyžaduje nejen čas, ale i finanční prostředky. Počítat musíte s notářskými poplatky, soudním poplatkem za zápis a případně náklady na právní či účetní služby.
V případě obchodních společností je nutné složit také základní kapitál (viz výše), jehož výše se liší podle zvolené právní formy. Standardně může celý proces trvat od několika dnů do několika týdnů podle složitosti případu.
Výjimku tvoří subjekty založené zákonem, například obce, kraje, státní podniky či veřejné vysoké školy. Ty vznikají automaticky, bez zápisu do rejstříku.
Tip: Chcete vědět, jak konkrétně postupovat při založení společnosti? Podívejte se na náš návod: Jak založit firmu v České republice.
Jakmile právnická osoba vznikne, stává se plnohodnotným subjektem práva. To znamená, že může, stejně jako fyzická osoba, vlastnit majetek, uzavírat smlouvy nebo být účastníkem soudních řízení. Zároveň je ale vázána řadou povinností, které se odvíjejí od její právní formy.
Právnická osoba má vlastní majetek oddělený od majetku zakladatelů či členů. Může kupovat a prodávat nemovitosti, disponovat s finančními prostředky nebo uzavírat obchodní smlouvy.
Navenek právnickou osobu zastupuje statutární orgán. U s.r.o. je to jednatel, u akciové společnosti představenstvo. Tito zástupci jednají jménem společnosti a nesou odpovědnost za dodržování zákonů i smluvních závazků.
Většina právnických osob má zákonnou povinnost vést účetnictví, zveřejňovat účetní závěrku a v některých případech mít i audit. To zajišťuje transparentnost a důvěryhodnost vůči obchodním partnerům, bankám i veřejnosti.
Právnické osoby podávají daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO). Podle povahy své činnosti mohou být také plátci DPH nebo dalších daní a poplatků (např. silniční daň, daň z nemovitosti).
Právnická osoba odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Zakladatelé nebo společníci obvykle ručí jen omezeně – například u s.r.o. do výše nesplaceného vkladu. To je klíčová výhoda oproti podnikání jako fyzická osoba.
Je však třeba dodat, že statutární orgány (např. jednatel u s.r.o.) odpovídají za škodu, kterou společnosti způsobí porušením povinností. V případě insolvence navíc může soud rozhodnout, že budou ručit i osobně.
Tip: Pokud si nejste jistí, jaké daňové a účetní povinnosti se na vaši právnickou osobu vztahují, vyplatí se spolupracovat s účetní nebo daňovým poradcem. Předejdete tak chybám, které mohou vést k pokutám od finančního úřadu.
Rozhodnutí, zda podnikat jako fyzická osoba (OSVČ) nebo prostřednictvím právnické osoby, má zásadní dopady na fungování, povinnosti i rizika. Podívejme se proto na hlavní plusy a mínusy založení právnické osoby.
Tip: Pokud zvažujete založení firmy, doporučujeme si předem spočítat nejen daňové zatížení, ale i reálné náklady na administrativu a účetnictví. Teprve tehdy uvidíte, zda se vám právnická osoba vyplatí více než podnikání jako OSVČ. Více se o tom dočtete v našem srovnání: Podnikání jako OSVČ vs. s.r.o.
